jak bara neumi rict ne

nekteri to uz o mne mozna vi, jini mozna ne, ale pravda je, ze ja proste neumim rict ne. je to hruza. mam totiz pocit, ze uz to slovo samo, ‘ne’, je neuctivy. proste ho nerada pouzivam. takze jsem samozrejme snadnou obeti ruznych nahanecu a poulicnich postavacu a prodavacu. dneska se mi jeden takovy atak od aktivistky ligy pro ochranu zvirat stal osudnym. ach jo. proste do me zacala hustit, i kdyz jsem ji rekla, ze uz jsem jednou s nekym o tom mluvila (coz je pravda!). byla mila, tak mi bylo blby ji odpalkovat. pak se k ni pridal jeste jeden ‘clovicek’, co mluvil dvojnasobne rychle, takze toho do me zvladl nahustit jeste vic. ten nebyl k zastaveni. ja jsem se jen nablble usmivala a prikyvovala. pak prisel dalsi typek, evidentne sjetej a  mlel neco o tom, jestli vypada lip v brylich nebo bez nich. ach jo. hustili tak dlouho, az to mne bylo  fakt blby jim rict ne, kdyz se tak dlouho snazili. takze to nakonec skoncilo tak, ze jsem jim prislibila prispevek 60 euro rocne, jen abych se jich zbavila. ach jo.

gomorrha

vcera jsme sli do kina na film gomorrha, ktery je natocen podle svetoveho bestselleru, ze nejz jeho autoru hrozi smrt. proc? protoze se proste rozhodl napsat knihu o neapolske mafii. ze to uz jednou udelal mario puzo o cosa nostre a nic se nestalo? no jo, jenze tenhle spisovatel se rozhodl do mafie proniknout, napsat o ni a ani nezmenit jmena.

to je fakt odvaha.